Létat jako pták

Otto Lilienthal byl jedním z prvních průkopníků letectví, jeho první let pochází z doby dlouho před bratry Wrightovými. Provedl přes 2500 úspěšných letů na svých závěsných větroních, osudným se mu však stal rok 1896 - jeho větroň ztratil rychlost a Lilienthal se zřítil z 17 metrů střemhlav na zem. Při nárazu si zlomil páteř a o den později v nemocnici na následky úrazu zemřel. Jeho poslední slova byla: "Malé oběti jsou nutné.", jeho oběť doložitelně posloužila minimálně jako inspirace pro bratry Wrightovy.

S padákem z Eiffelovky

Franz Reichelt, přezdívaný létající krejčí, vynalezl plášť, o kterém rozhlašoval, že může fungovat jako padák a pomalu snést padajícího člověka na zem. Aby demonstroval funkčnost pláště, rozhodl se jej otestovat na vlastní kůži. Před nadšeným davem a televizní kamerou se rozhodl se svým vynálezem roku 1912 skočit z Eiffelovy věže. Jeho "padák" však ve zpomalení nepomohl a Reichelt zemřel při dopadu na zem. Z jeho pádu a následné smrti natočené na kameru se stala senzace nejen pro bulvár.

Tiskařský stroj svému vynálezci sešrotoval nohu

Vynález Williama Bullocka - rotační tiskařský stroj (tzv. rotačka) - výrazně v 19. století pomohl rozvoji tiskařskému průmyslu ve Spojených státech. Když se Bullock jednoho dne neúspěšně pokoušel o technickou úpravu svého stroje, ve vzteku kopl do přenosového pásu. Jeho noha se ale zaklínila a následovala scéna jako vystřižená z hororového filmu. Stroj jeho končetinu nemilostně chytl a rozdrtil. V noze se mu vytvořila gangréna a o čtyři dny později zemřel na ztrátu krve při operaci, kdy mu měla být noha z důvodu infekce amputována.

Sešněrován polohovací postelí

Thomas Migley byl americký strojní inženýr a chemik. Je nechvalně proslulý jako objevitel ethylu (olovnatého benzinu) a freonů, látek až donedávna hojně užívaných v chladničkách, mrazničkách a sprejích. Ve věku 51 let onemocněl dětskou obrnou a zůstal odkázán na nemocniční lůžko. Pro své pohodlí navrhl důmyslnou polohovací postel s několika řetězy a lany, na svou dobu skutečnou zvláštnost. Postel skutečně nechal vyrobit a sám ji začal využívat - když se však jednou pokoušel z postele vstát, nešťastně se zapletl do lan a uškrtil se. Umřel jako vynálezce, nesmírné poškození zemské atmosféry kvůli jeho objevům bylo prokázáno až dlouho po Migleyho smrti.

Při pokusu o nový rychlostní rekord ho zabil řemen motoru

Britský závodník J.G. Parry-Thomas se roku 1927 pokoušel o překonání pozemního rychlostního rekordu, který sám přechozí rok ustavil. Při poslední měřené jízdě vlivem extrémního napětí prasknul řemen jeho auta a v ohromné rychlosti ho zasáhl přímo do hlavy. Byl na místě mrtvý, jeho rychlost 270 km/h však byla platně zapsána a Parry-Thomas se tak stal nejrychlejším mužem na zemi.